Meggie - CACT and Winner of Exam - Club autumn tests in Úholičky
TRANSLATION IS PREPARED!!!
V neděli jsem vyrazila s Meggie do deštivého a studeného počasí na podzimní zkoušky Retriever klubu. Přihlášeno bylo 24 pejsků a mé největší přání bylo tyto zkoušky alespoň dokončit. Má nejobávanější disciplína "slidění s dohledávkou" byla až úplně poslední a od přátel, kteří už tuto disciplínu prošli v jiných skupinách jsem dostávala zprávy o příšerném a náročném terénu!
Naše skupina začala vlečkou srstnaté. Pršelo, byla zima a manžel mi jel pro další oblečení a rukavice. Já mezitím čekala, až přijdu na řadu. Ve vlečkách Meggie hodně věřím, takže jsem byla docela v klidu. Meggie nezklamala a obě vlečky, jak srstnaté, tak pernaté, zvládla s přehledem a jejím neskutečným nadšením pro tuto práci! U vlečky pernaté se zadával k ohodnocení ještě údajný "puntík", který by měl pomoci při rozhodování o získání titulu. Tuto informaci jsem brala jako okrajovou, o titulu jsem vůbec neuvažovala :-)
Následovala disciplína chůze, přičemž tuto disciplínu normálně neřeším. Když jsem zjistila, že budeme chodit na břehu rybníka, do kterého Meggie tedy opravdu moc chce, tak jsem dostala strach. Nicméně i toto zvládla výborně a přibyla další 4. Následoval aport z vody a přišla další 4 :-) Velikou radost jsem měla, že ani jednou mi Meggie předávanou zvěř nepustila, hodně jsme to spolu pilovaly :-) Další disciplína marking, a naše další 4....
Takže jsme jely s čistým štítem až k poslední disciplíně. Po shlédnutí terénu jsem se loučila se složením těchto zkoušek. Tráva sahala až do úrovně mého obličeje. Uprostřed terénu vedla vyšlapaná cestička, po které nesměl chodit pes, ale jen vůdce. Meggie musela zdolávat hustý vysoký terén a drala se směry, kam jsem ji posílala. Abych ji mohla poslat na druhou stranu, musela jsem ji vždy připískat k sobě, protože navigace rukou, na kterou jsme zvyklé, jsem využít nemohla, neboť jsme jedna na druhou vůbec neviděly. Ke konci slídění se tráva snižovala a terén byl pak hezky přístupný. Po výstřelu Meggie vyrazila na můj povel dopředu a došla rovnou ke kusu. A bylo to!!! Neuvěřitelné štěstí!!! Zkoušky jsme dokončili se samými 4 a jedním puntíkem :-)
Po návratu do "základny" jsem postupně zjišťovala, že hodně pejsků zkoušky vůbec nedokončilo a pokud ano, zdálo se, že nikdo nemá plný počet bodů. Na vyhlášení se čekalo dlouho, začalo až po 19hod. V tu dobu už bylo jasné, že nebude ani rozstřel a tudíž jsme se staly vítězem nejen skupiny zlatých retrieverů a získali titul CACT, ale také vítězem celých zkoušek :-)
Byl to přenádherný den a strašně moc Meggie gratuluji a děkuji!!! Ve svých 16ti měsících dokázala neskutečnou věc!
Tady máme nějaké fotky :-)
Vlečka srstnaté...
Neseme zpátky vyhodit blátivého opatlaného králíka, ještěže ho Meggie vzala :-)
Meggie a její "ponožky" :-)
Čekáme na vlečku pernaté
Byla opravdu strašná zima!!!
Meggie a vlečka pernaté...
Náš radovací rituál, ten nikdy nesmí chybět :-)
Ten rybník byl hodně lákavý, ale ustála to :-)
Přinášení z hluboké vody, Meggie nejmilejší disciplína :-)
Marking, u kterého rozhodčí prohlásil: "Váš pes moc dobře brzdí!" :-D
Jdu prohlédnout obávaný terén pro slídění s dohledávkou, Meggie čeká...
A takhle to vypadalo.... najdete mě??? :-D
A tahle fotka už hovoří za vše.... MÁME TOOOOO!!!!! :-D
A tady moje malá velká šikulka :-)
